"Čím déle miluji svůj sen Čech, tím více nenávidím
Čechy jako skutečnost," vyjádřil se někdy v třicátých letech minulého
století jeden z "papírových" favoritů ankety České televize Největší
Čech - František Xaver Šalda. Muž, který pomohl české národní kultuře
nekompromisní kritikou z guberniálního gheta čecháčkovství, znal své
pappenheimské jako vlastní papuče. Patřil ke generaci, která demaskovala mýtus
ideálního češství o "holubičím srdci a povaze vlídné, mysli hrdé a pěsti
spravedlivé" - jako pustý maloměstský kýč. Tento narcisistně sebestředný,
pateticky bájivý a z většiny vylhaný "sen o Češích" však poměrně
výstižně charakterizuje ony Šaldovy "Čechy jako skutečnost". Viděno
šaldovskou "vnější" optikou, jsme my Češi národem, který trpí tak
zoufalým nedostatkem skutečných elit, které by podepřely naše národní
sebevědomí, že si je nakonec musí vysnít, vymyslet či upravit podle aktuálního
vkusu.
Což o to, o lepších dějinách snily i jiné národy, my jsme
však svůj český sen přetavili ve skutečnost. Když první republika učinila
národní bájesloví oficiální interpretací českých dějin, šlo o zcela pragmatický
akt motivovaný potřebou vycpat mezery v kontinuitě českého státu. Z mlh staletí
byl takto například vyzvednut jednooký lapka Žižka a jeho armáda třeštících
adamitů. Husitská "tradice" byla, jak ostatně vzpomíná Josef
Svatopluk Machar, který pomáhal "český sen" implementovat do
vznikající československé armády, "u vojska zavedena, protože bylo nutné
doplnit opotřebovaný kult svatováclavské armády nečinně dlící v Blaníce,
vojskem podstatně revolučnějšího charakteru... "Tato a mnohé další
okolnosti budování "české skutečnosti" doplňují obraz naší národní
povahy o schopnost zcela pragmatického zacházení s ideály.
Při hledání Největšího Čecha nakonec pravděpodobně zvítězí
ona snivá část naší identity, která zvolí některou z postav vyobrazených na
bankovkách. Pokud ale jednou budeme chtít označit největšího z nás, budeme
muset stejně jako Šalda hledat někde uprostřed mezi snem a skutečností.
Za týden se na shledanou těší
No comments:
Post a Comment