Vážení čtenáři, loňský rok přinesl mnoho události které
rozhodně stojí za rekapitulaci, proto jsme se rozhodli pojmout první letošní
číslo MF plus bilančně. Před Vánoci vypadalo uplynulých 365 dní jako poměrně
standardní, vyvážený souhrn z průměru nijak nevyčnívajících dějů, pak ale
přišlo zemětřesení v Asii a obří tsunami jako by spláchly to dobré, co z loňska
zbylo. Část dnešního vydání proto tvoří materiály popisující asijské
kataklyzma, jeho příčiny, průběh i následky. Vše doplňuje exkurs do oblasti
současné seismologie. Není to veselé čtení, ale snažili jsme se vše podat bez
zbytečných emocí a s důrazem na fakta. Emoce totiž hrají při informování o
katastrofě podobného rozsahu zásadní roli. Kolega z redakce, který si nepřál
být jmenován, vstřebal informaci o tsunami v jihovýchodní Asii společně se svou
přítelkyní. Ta reagovala na obrázky tonoucích hysterickým smíchem doprovázeným
neopakovatelnou rasistickou kletbou. Překvapený kolega se naopak rozeštkal, dílem
ohromen rozsahem katastrofy, dílem překvapen reakcí své nejdražší. Tato událost
kolegu vedla k hlubší úvaze nad světem a vlastním osudem obzvlášť a do nového
roku vstoupil s předsevzetím uspořádat si svůj citový život. Touto historkou
chci ilustrovat skutečnost, že se zdánlivě vzdálená událost dotýká
prostřednictvím médií i nás, národa usazeného v relativním bezpečí
středoevropského dolíku. Asi každý z nás byl tváří v tvář hrůze, která proťala
„svátky klidu a pokoje“, v šoku, byť třeba nereagoval tak výstředně jako náš
redaktor a jeho milá. Jak vlastně máme reagovat na něco tak obludného a logicky
neodůvodnitelného, jako je náhlá smrt stovek tisíc lidí? Nezbytně musí záležet
na tom kdo a jak nás informuje. Doufám, že vám budeme dobrým společníkem, přeji
nám všem to nejlepší do nového roku. Tomu uplynulému sbohem a šáteček, bylo
toho dost...
No comments:
Post a Comment