S poslancem Martinem Římanem (ODS) jsme se sešli nad dotovanou
kávou v jedné z parlamentních restaurací. Jako severomoravští rodáci jsme
probrali témata regionální i celostátní, politiku komunální ivrcholnou. Na
někdejším ministru dopravy mě zajímala mimo jiné jeho politická cesta z rodného
Frýdku do Prahy.
* Na úvod prosím o drobné upřesnění: jste z Frýdku, nebo z
Místku?
Konečně to někdo dokáže oddělit. Těžko říct. Dvacet sedm let
jsem žil v Místku, ve Frýdku bydlím už sedmnáct let, takže je obtížné říct,
odkud vlastně jsem. Jsem-li Moravan, či Slezan.
* Ptám se nejen z lokálně patriotických důvodů, ale i v
souvislosti s vaším někdejším angažmá ve funkci ministra dopravy. Na mém rodném
Karvinsku jsou absolventi autoškol kromě jiného tradičně vybavování i pravidlem
"vyhni se frýdecké espézetce". Jaký jste řidič?
U nás se naopak říká "vyhni se karvinské značce".
Ročně najezdím šedesát tisíc kilometrů, a to zejména na trase Frýdek-Praha,
takže na dálnici znám každý výmol. A každý radar. Mám 50% bonus, tak na tom s
řízením asi nejsem tak špatně.
* Výborně, a jak se vám jezdí na úseku Olomouc-Český Těšín?
Ve srovnání s jinými trasami v republice není tato cesta
zase tak špatná. Důvodem problémů je příliš vysoká intenzita dopravy, tvoří se
tam zácpy a bouračky. Ale to je problém celého hlavního tahu napříč republikou,
z Prahy až do Ostravy.
* Neměla by těmto problémům zamezit výstavba plánované
dálnice na Ostravu?
Pak se to změní na trase Lipník nad BečvouOstrava,
respektive Český Těšín, tím, že na těchto 70 kilometrech vzniknou namísto
dnešní jedné dvě kapacitní komunikace. Na zbytku té trasy, zejména v úseku
Brno-Praha, se stavbou tohoto úseku samozřejmě nezmění vůbec nic.
* Když jedu z Prahy domů, trvá mi to ve všední do Brna dvě
hodiny, cesta z Brna do Ostravy často téměř dvojnásobek.
Tak to nevím, jak jezdíte! Zejména v pátky si po projetí
Brna říkám, že to nejhorší, míním zácpy, mám za sebou. Intenzita dopravy mezi
Prahou a Brnem je, sice ne o mnoho, ale vyšší než na trase Brno-Ostrava.
* Když už jsme v tom Frýdku. Dlouho jste působil v komunální
politice, tuším, že počátkem devadesátých let jste byl na radnici za Občanské
fórum...Proč OF?
Jistě, teoreticky jsem mohl volit mezi stranami Národní
fronty a OF. Ovšem OF bylo nositelem revoluce, změny, která mne oslovovala.
* Před rokem 1989 jste se živil jako běžný, bezpartijní
civilista...
Jistě, byl jsem běžný civilista...
* Jak člověka, který se politicky neangažuje, napadne stát
se činným politikem?
Tak já jsem k tomu měl asi vždycky tendenci. Když jsme na
vysoké škole vedli politické diskuse, většinou všichni usnuli, já jediný jsem
zůstal vzhůru. Komunisti mě nesmírně iritovali. Na té vysoké škole to ještě šlo
vydržet - byla to uzavřená komunita lidí, kteří se vzájemně znali, mluvili mezi
sebou otevřeně... Bylo to prostě něco jiného než je normální život. Když jsem
pak v roce 1986 nastoupil do práce, najednou jsem si ten režim uvědomil v plné
hrůze a ty tři roky do devětaosmdesátého byla z psychického hlediska asi
nejhorší léta mého života. Takže, když začala revoluce, tak jsem na to náměstí
samozřejmě utíkal. A pak už se to vezlo. Člověk pak asi někde něco řekl, tak ho
zvolili do nějakých funkcí v Občanském fóru...
Já jsem se tomu dlouho bránil. Spousta kolegů, kteří zdaleka
nebyli tak aktivní v revoluci ani v OF odešlo například do České národní rady,
byli kooptováni do různých Národních výborů. Pak jsem ale zjistil že to nejde
skloubit. Takže jsem v roce 1990 kandidoval v komunálních volbách a tak to celé
vzniklo.
* V jednom ze svých projevů jste zmiňoval rozpaky, s nimiž
jste na počátku své politické kariéry vnímal rozpad Občanského fóra.
Samozřejmě to byl velký zásek v politickém životě, který pro
mě přišel asi příliš brzy. Pracoval jsem tehdy na komunální úrovni, do Prahy
daleko a my jsme v rámci toho našeho OF na okrese nepociťovali jakýkoli ideový
či komunikační problém. Ten existoval na centrální úrovni. My jsem nutnost
rozdělení nechápali. Byl to pro nás nepochopitelný krok, který přišel jako deus
ex machina, jakoby z nebe, bez nějakého vnitřního důvodu.
* Takže komunální politika na Frýdecku byla tehdy dílem
entuziastů, kteří nepociťovali vzájemné ideové rozdíly?
Samozřejmě že existovaly stranické mantinely, samozřejmě, že
jsme po těch komunálních volbách tvrdě vyjednávali o obsazení radnice mezi
námi, lidovci, komunisty nebo moravisty. Občanské fórum se na této úrovni
cítilo jako jeden subjekt, ne jako heterogenní sbírka úplně rozdílných proudů.
* V projevu, který jste v roce 1999 přednesl na kongresu
ODS, se ale velmi tvrdě vyhraňujete vůči tzv. hradnímu křídlu, které v podstatě
udržovalo ideu "nepolitické politiky OF" v našem parlamentním
systému. Vy jste naopak plédoval pro liberálně konzervativní ideologii své
strany...
Vy se v tom snažíte najít nějaký rozpor, ale...
* Nehledám rozpor, zajímá mě, co člověka přiměje nazřít sama
sebe jako osobu, která je schopna zastupovat voliče a jejich zájmy.
Ten rozpor tam není, protože je mezi tím propast osmi nebo
devíti let... Když jsme v roce 1990 volili v Hostivaři Václava Klause předsedou
OF, volili jsme ho jako předsedu strany Občanské fórum. A z našeho pohledu se
tato strana na jaře roku 1991 rozdělila. S tím že já, a ve Frýdku-Místku 95 %
osazenstva OF přestoupilo do ODS. Někteří přestoupili do Občanského hnutí, nebo
jak se to jmenovalo, jiní možná někam jinak. Já jsem vnímal OF jako zárodek
takové catch all party. Tohle nevyšlo, protože v centru byly mocné síly, které
si to takhle nepředstavovaly. Na hostivařském sněmu OF stála na jedné straně
skupina Václava Klause, na druhé kruh kolem Dienstbiera, Rychetského a těchto
lidí.
...pokračování na straně 44
* Já skutečně nehledám za každou cenu konflikt. Chci jen
pochopit, jak se takový homo politicus vyvíjí. Nevidím politika primárně jako
škodnou.
To je
dobře, politik je totiž v jádru normální člověk. A proč se lidi chtějí stát
politiky... já nevím. Za sebe mohu říct, že je to asi tím, že mě to baví. Mě
ten veřejný prostor prostě zajímá. Jsem sice vystudovaný technik, ale ty
procesy, které probíhají ve společnosti mě zajímají více než procesy, které
probíhají řekněme ve hmotě.
* Co vás po rozpadu OF přimělo vstoupit právě do ODS?
Na té
centrální úrovni, v rámci centrální politiky reforem jsme rozpad fóra chápali.
Moje myšlenková pozice byla naprosto jasná a ta volba směřování k ODS byla také
jednoznačná. Bylo mi devětadvacet a nedocházelo mi, že většina lidí, kteří po
rozdělení Občanského fóra zůstali vně ODS, jsou bývalí komunisté s přívlastkem.
To jsem před tím nechápal.
* Můžete označit nějaký "break point" komunální
fáze svého politického života?
Za dobu,
kdy jsem byl na radnici, považuji za takový bod pohled na frýdecké náměstí. To
bylo komunisty určeno k demolici. My jsme měli štěstí, že šlo vesměs o
konfiskáty na základě Benešových dekretů, protože Frýdek byl dříve víceméně
německo-židovský. Tak jsme to prostě rozprodali. Nebylo to jednoduché, ale od
roku 2000 je to náměstí nádherné -to považuji za nejhmatatelnější úspěch toho
období. A považuji to i za takový pravicový úspěch, protože ty betonové pomníky
za peníze daňových poplatníků, které má dnes mnoho politiků ve zvyku si stavět
- to jsou takové levicové pomníky.
* Když jsme u toho světonázoru, kde jste vzal to své sveřepé
pravičáctví zrovna na severní Moravě, baště komunistů? Nebylo by logičtější
zvolit levicovou partaj?
To je
pohled z roku 2005. Z této postklausovské či postsarajevské doby. Za prvé v
těch letech bylo Občanské fórum a následně ODS na Severní Moravě dost suverénní
hráč. Za druhé úvaha, že by si člověk volil politickou stranu podle toho, kudy
vede jednodušší cesta... Několik takových lidí samozřejmě znám, několik i na
nekomunální, této úrovni. Ale to bych raději zkoumal tu hmotu. Můj děda byl
mlynář, živnostník, dědeček z otcovy strany měl v Ostravě dílnu, kde provozoval
černé řemeslo, naše rodina se prostě živila jako osoby samostatně výdělečně
činné.
* Vraťme se k dálnici. Byl jste velkým kritikem zejména
Špidlovy vlády ve věci výstavby D47. Jaký váš současný postoj k této věci?
Špidlovy
ani tak ne, Zemanovy. To má dlouhý vývoj. Ten tlak na stavbu tady byl hned po
revoluci, a to z Ostravy. Koncentroval se ale na výstavbu dálnice kolem
Ostravy, což nebylo příliš logické. My jsme potřebovali vytvořit tah
Brno-Ostrava jako souvislý. Kvůli tomu jsem byl kritizován za snahu postavit,
co dneska už stojí a dobře slouží zejména Ostravanům a lidem ze severní Moravy.
Považuji tak trošku i za svoji zásluhu z ministerských dob, že dneska stojí
těch 30 km dálnice z Olomouce do Lipníka. To byl tehdy ten nejhorší úsek, který
bylo nutno řešit. Mě samozřejmě obviňovali, že propaguji tuto variantu, protože
jsem z Frýdku. Což je nesmysl. Druhá etapa přišla se Zemanem, který to vzal
jako politické zadání. Když kandidoval, slíbil Ostravě dálnici. Někdo mu
dohodil izraelskou firmu a potom se rozjela válka, protože ta nabídka, jak ji
vláda schválila, byla zlodějna. To, že Špidlova vláda vypověděla smlouvu s
Izraelci, bylo jedině správné, i když bylo podivné, že v předchozí vládě bylo
mnoho stejných ministrů, včetně Špidly. No a dneska se dálnice staví a je v
pořádku.
* Mate mě skutečnost, že v době, kdy Zeman jezdil do Ostravy
klepat kladívkem na základní kámen D47, byla ODS k ČSSD ve "smluvně
opozičním vztahu". Proč jste realizaci toho projektu nezabránili?
Kdybyste si
dal tu práci a pročetl si má tehdejší stanoviska jako stínového ministra
dopravy, tedy oficiální stanoviska ODS, zjistil byste, že jsem proti tomu
vystupoval. Ale opoziční smlouva byla a dodnes je ráda zpodobňována jako dohoda
o postech, korytech a podobně a tento příklad dokazuje, že ta vláda si dělala
do značné míry, co chtěla. Vláda tu zakázku schválila bez požehnání parlamentu
a pokud to nemělo být důvodem pro úplné vypovězení opoziční smlouvy, tak jsme s
tím nemohli nic dělat.
* Skutečně na to Zeman nepotřeboval souhlas parlamentu?
Vybavuji si jednu z vašich interpelací na ministerského předsedu Vladimíra
Špidlu, v níž se ho ptáte, jak je možné, že vláda tento problém rozhoduje sama,
srovnával jste to s parlamentním schvalováním nákupu zimních sypačů...
Skutečně to
tak bylo. Do sněmovny jsem byl zvolen až v době Špidlovy vlády, která přišla s
tím, že tu smlouvu vypoví. Já jsem hned poté, co jsem usedl v parlamentu,
předložil novelu zákona, který prošel hlasováním, podle něhož se tyto věci
musejí schvalovat parlamentem.
* Další otázka, která zasahuje vysokou politiku, je shodou
okolností také regionální. Jaký je váš postoj k problému budování bohumínského
železničního uzlu? Polští politici, včetně prezidenta Kwaśniewského, dávají
hlasitě najevo, že nemají nejmenší zájem podporovat stavbu překladiště na
českém území.
To myslíte
tu další Zemanovu bláznivinu s tím prodloužením trati z Katowic? Nechci dělat
chytrého, ale myslím, že by se také dalo najít, že jsem od počátku říkal, že
jde o nesmyslný, megalomanský nápad, mimochodem z dílny společnosti příbuzné
té, která se angažovala v projektu dálnice D47.
* Skutečně?
Ano. V
lecčem to svědčí o Zemanovi, že se nechal nachytat na projekty, jako byla ta
dálnice nebo ten bohumínský uzel. On je evidentně člověk, který moc
techno-ekonomicky nepřemýšlí, on je opravdu ten, jak se říkalo o Mečiarovi,
politik animal, který to vnímá jako: přibiju zlatý hřeb, a tak ukážu
Severomoravanům, jak na ně myslím. Jestli to je reálné, mne už nezajímá.
Foto popis| ZEMAN MOC TECHNO-EKONOMICKY NEPŘEMÝŠLÍ - je
politik animal a vnímá to jako: přibiju zlatý hřeb, ukážu Severomoravanům, jak
na ně myslím
Foto autor| Foto: ČTK
Foto autor| Foto: ČTK
No comments:
Post a Comment